Potřebuji dovolenou. Nebo volno, to je jedno. Placené, samozřejmě! Týden minimálně, měsíc ideálně. Počasí tak akorát na triko a kraťasy, ale ne na zhebnutí vedrem. Budget na dalekou cestu a dostatek kafe a čokolády k tomu. Jo, já vím, můžu snít dál, nicméně za dva a kousek měsíce budou prázdniny. Konečně. Jasně, že tu práci miluju, pořád, to se nezměnilo. Ovšem po dvou pracovních víkendech po sobě jsem přetažená s nervy na odchodu. Já vím, že ty děti mohu vrátit rodičům a tím má zodpovědnost končí, ale udržet je v rozumné míře klidu a zároveň je něco naučit... občas si říkám, že to začíná být mimo moje síly. Jak říkám, jsem unavená, fakt moc. Potřebuju volno.