Ty dny... Dny, kdy je vám všechno líto a bolestivě cítíte každou chybu, kterou jste kdy udělali, ale zároveň jste tak vyčerpaní, že s tím nedokážete dělat zhola nic. Dny, kdy si říkáte, co je s váma sakra tak špatně, že nedokážete přimět svůj mozek k tomu aby fungoval správně a díky tomu i vy jste byli schopni fungovat na denní bázi ve společnosti. Dny, kdy byste zoufali potřebovali vedle sebe partnera, který by vám pomohl nést tíhu celého světa, ale ve vašem okolí jste to zrovna vy, kdo je chronicky singl. Dny, kdy byste tak zoufale rádi něco kontinuálně budovali, než aby jste neustále začínali od začátku, protože už na to nemáte sílu. Dny, kdy byste se chtěli strašně někam posunout, ale žádnou cestu před sebou nevidíte. Dny, kdy byste to nejraději všechno vzdali a nechali se strhnout s proudem, ale nejste ten typ, co se jen nechá unášet. Dny, kdy byste to všechno jen rádi zaspali a probudili se zas až bude líp. Ty dny... ()
Komentáře
Okomentovat